In September 2018, nearly six months after I joined the Angels Initiative, I was asked to visit Pauls Stradiņš Clinical University Hospital in Riga, Latvia, to help conduct a simulation, writes Rafael Klavert, Angels Senior Coordinator.
V září 2018, tedy téměř šest měsíců poté, co jsem se zapojil do Iniciativy Angels, jsem byl požádán, abych navštívil fakultní nemocnici Pauls Stradiņš Clinical University Hospital v Rize v Lotyšsku, abych zde pomohl uspořádat simulaci.
Konečně, pomyslel jsem si. Až do toho okamžiku jsem poskytoval podporu evropským poradcům Angels. Jelikož však působím v Německu, příležitosti k návštěvám nemocnic byly spíše omezené. Věděl jsem, že vyzkoušet si proces poskytování poradenství z první ruky je pro mě zásadní, a tak jsem po této příležitosti skočil.
Ačkoliv tuto nemocnici doposud žádných poradce Angels nenavštívil, nebyla Iniciativa Angels pro neurologické oddělení ničím neznámým. Jen pár měsíců před návštěvou vyslali dva mladé neurology do programu školení pro školitele ve Wiesbadenu v Německu. A ještě předtím se nemocnici dostalo ocenění Angels ESO Gold Award. Pochopitelně, že nebyli pouze považováni za nemocnici se specializovanou iktovou jednotkou, ale jejich jednotka byla považována za kvalitní.
A proto jsem začal pochybovat. Měl jsem dojem, že už byli na dobré cestě. Jakých dalších zlepšení můžeme touto návštěvou dosáhnout? Budou naši přítomnost vnímat jako užitečnou? Nebo jen budeme marnit jejich drahocenný čas?
Tyto pochyby se rozplynuly v okamžiku, kdy nás s nadšením přivítala docentka neurologie, Evija Miglane, se svým týmem mladých neurologů. Dojalo mě, když jsem viděl, že někteří měli odznáček Angels. Po krátké diskusi o Iniciativě Angels a stavu péče o pacienty s CMP v Lotyšsku nás předali Dr. Kristapsovi Jurjansovi, mladému, vysokému a srdečnému neurologovi, který nás provedl nemocnicí a s hrdostí nám ukázal certifikát ESO-Angels Gold Award zarámovaný přímo před specializovanou iktovou jednotkou. „Do dalšího hodnotícího období určitě získáme platinové ocenění,“ řekl se sebevědomým úsměvem. Ukázal nám také brašnu s vybavením pro CMP. Uvedl, že díky ní je postup mnohem efektivnější, protože vše, co je třeba k léčbě pacienta s CMP, je v brašně připraveno.
Nemocnici jsme navštívili i druhý den a vyhradili jsme si čas na dvě simulace (naštěstí, protože jsem si při prohlídce nemocnice udělal VELKOU díru na kalhotách!). Bohužel se nám nepodařilo zapojit do simulace i tým sanitky, ale měli jsme dostatek dobrovolníků, kteří je zastoupili a kteří se ujali role pacienta. Dr. Jurjans poznamenal, že budeme používat CT skener, který byl momentálně mimo provoz a nacházel se hned vedle standardní místnosti s CT, abychom nerušili skutečné pacienty a akutní případy. Osoby, které myslí takto dopředu a s ohledem na pacienta, si zasluhují velký respekt.
Po seznámení s postupem jsme začali se simulací a ihned bylo zřejmé, že tady máme dobře sehraný a zkušený iktový tým. Úsměvy a vtipy Dr. Jurjanse byly pryč a nahradilo je sebevědomí hodné vedoucího týmu. První případ byl vyřešen do 20 minut, což je samozřejmě velmi působivý výsledek, na který by byla většina nemocnic a iktových týmů pyšná. Nikoliv však tento iktový tým.
Celý proces se nahrával na GoPro kameru, takže jsme si s celým neurologickým oddělením záznam přehráli, abychom analyzovali, jak lze postup vylepšit. Po zjištění, že nám trvalo téměř 10 minut převézt pacienta na CT, což bylo důsledkem procesu příjmu do nemocnice i vzdáleností mezi urgentním příjmem a místností CT, jsme se rozhodli, kolik času lze ušetřit, pokud by tým sanitky – se zapojením hypotetického systému prenotifikace – přivezl pacienta přímo iktovému týmu do budovy, kde se nachází CT.
A zcela samozřejmě tato malá změna měla obrovský dopad: druhému pacientovi v simulaci se dostalo léčby za neuvěřitelných 9 minut!
Byl jsem nadšený a nemohl jsem se dočkat, že si společně prohlédneme video, ale najednou přivezli skutečného pacienta. Hlavní část týmu odešla ošetřit akutní případ a my jsme byli později informováni, že pacientovi byla podána trombektomie s dobou mezi přijetím a injekcí 20 minut – ověření první simulace iktového týmu na reálném případě.
Při mém odjezdu z nemocnice jsem přemítal nad dvěma zásadními myšlenkami. Zaprvé jsme si uvědomil, že při správném přístupu je vždy prostor ke zlepšení bez ohledu na to, jak dobrý je výchozí výsledek. Zadruhé, že je pravděpodobné, že již brzy získají platinový nebo diamantový status ESO-Angels.
