Do poloviny roku 2022 bude mít onemocnění mrtvicí v Evropě nového vedoucího léčebného týmu. Podle profesora Petera Kellyho, nově zvoleného prezidenta ESO, bude i nadále na pořadu dne rovnost v oblasti poskytování zdravotní péče a podpora realizace akčního plánu pro Evropu v oblasti léčby cévní mozkové příhody - a záněty, které představují novou hranici v prevenci rizik.
Co pro vás znamená funkce prezidenta ESO v kontextu vaší kariéry věnované prevenci cévních mozkových příhod, léčbě akutní cévní mozkové příhody a rekonvalescenci?
Je mi velkou ctí, že mohu reprezentovat a sloužit komunitě pacientů s cévní mozkovou příhodou v Evropě - svým kolegům, evropským zdravotníkům, kteří se zabývají cévní mozkovou příhodou, a pacientům a jejich rodinám. ESO je silný tým a mým úkolem bude sloužit jako vedoucí tohoto týmu. Mým úkolem v příštích dvou letech bude navázat na vynikající práci mých předchůdců, dále rozvíjet stávající programy a nakonec zanechat organizaci v lepším stavu.
Jaké jsou hlavní problémy v přístupu k péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou v Evropě a co by mělo být na pořadu dne, aby se tyto problémy zmírnily?
Je důležité, aby vyspělejší evropské země podporovaly země s nižší a střední ekonomickou úrovní v Evropě. Bylo prokázáno, že zdravotní péče závisí na průměrném příjmu populace a je s ním přímo úměrná, proto je důležité zaměřit se na rovnost v oblasti zdravotní péče, pokud jde o prevenci a léčbu v nízkopříjmových zemích.
Tři hlavní programy organizace ESO, které upřednostňují a podporují naše poslání v oblasti rovnosti, jsou Akční plán pro cévní mozkovou příhodu pro Evropu (SAPE), každoroční konference ESO, jejímž cílem je vzdělávat zdravotnické pracovníky v oblasti kvalitní péče v nemocnicích a komunitách, a program Guideline, jehož cílem je poskytovat jasné a na důkazech založené pokyny pro kvalitu léčby cévní mozkové příhody.
ESO rovněž podporuje iniciativy zaměřené na kvalitu péče, jako jsou Iniciativa Angels a RES-Q, a podporuje začínající lékaře z východní Evropy, aby se účastnili webinářů, zimních a letních škol a magisterských kurzů v oblasti cévní mozkové příhody, jejichž prostřednictvím ESO podporuje zlepšení úrovně vzdělávání a rozvoj vzájemné podpory a kontaktů.
Co vás jako neurologa na začátku kariéry koncem 80. let motivovalo k tomu, abyste se zaměřil na péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou?
Mou velkou motivací jako začínajícího neurologa byla neuspokojená potřeba pacientů s cévní mozkovou příhodou. V 80. a 90. letech nebyla v Irsku péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou dostatečně rozvinutá. Na neurologii bylo poměrně málo specialistů na cévní mozkové příhody a já jsem chtěl přispět a poskytnout vedení, kde to bylo možné.
Na začátku 90. let jsem se vzdělával v Massachusettské všeobecné nemocnici v Bostonu a na Harvardu a MIT, kde jsem zažil jiné prostředí zdravotní péče než v Irsku. Měl jsem to štěstí, že jsem se vzdělával ve velmi příznivém prostředí se silnou tradicí léčby mrtvice a že mě ovlivnili kliničtí vědci jako Karen Furieová, Steve Greenberg a průkopníci jako C. Miller Fisher a Phil Kistler.
Bylo to také v době, kdy studie s trombolýzou ukázaly, že mrtvici lze v akutní fázi léčit. Předtím panoval terapeutický nihilismus, pokud se jednalo o možnosti léčby mrtvice. Šlo tedy o to převzít hodnoty a model z místa, kde jste byli vyškoleni, a implementovat je jinde.
Jaký je v poslední době největší průlom v péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou?
V posledních 10 letech měly naprosto zásadní význam trombektomické studie. Zcela změnili způsob, jakým přemýšlíme o urgentní léčbě mrtvice a organizujeme ji. Přímým důsledkem těchto studií je velká energie a dynamika v oblasti akutních cévních mozkových příhod, která se soustředí na novější otázky týkající se například pozdního příchodu pacientů, nižšího skóre CT ASPECTS a okluze středně velkých cév.
Předpovídání rizik je pro vás hlavním předmětem výzkumu - jaké jsou nejdůležitější nedávné poznatky z vaší práce v této oblasti?
Ačkoli jsem praktický lékař, který řeší spoustu urgentních případů mrtvice, můj výzkum v oblasti prevence se v posledních pěti letech zaměřil na roli zánětu v aterosklerotickém plátu a na nové terapeutické možnosti prevence srdečních příhod a sekundární mrtvice.
Novou hranici představuje zánět. Studie CANTOS (2017) ukázala, že přidání protizánětlivého léku canakinumabu ke standardním preventivním opatřením snižuje riziko cévních příhod. Jednalo se o přelomový okamžik, který může být v budoucích letech považován za stejně významný jako první statinová studie nebo první trombektomie.
V současné době probíhá studie CONVINCE s ústředím v Dublinu, jejímž cílem je zjistit, zda lze lék na artritidu kolchicin použít stejným způsobem jako aspirin k prevenci opakovaných mozkových příhod a koronárních příhod po nezávažné mozkové příhodě. [Prof. Kelly je vedoucím této rozsáhlé mezinárodní studie, která hodnotí použití kolchicinu k prevenci zánětů cév.]
Akční plán ESO pro Evropu (SAPE) stanoví čtyři cíle, kterých má být dosaženo do roku 2030. Jaký pokrok pozorujete devět let před tímto cílem?
Zavedení SAPE v konečném důsledku závisí na zdravotnických systémech v jednotlivých zemích. ESO může být hlasatelem a vůdčí silou pro změnu. Strategie ESO SAPE pod vedením Hanne Christensenové spočívá ve vytvoření rámce, který umožní, povzbudí a podpoří místní týmy a vůdčí osobnosti při vytváření nových partnerství pro realizaci těchto cílů.
Prvním krokem je identifikace národních vůdčích osobností a jejich podpora při navazování kontaktů s vládou a organizacemi na podporu pacientů s cévní mozkovou příhodou ve své zemi. Tuto trojici tvoří v každé zemi ministerstvo zdravotnictví, zdravotníci a pacientské organizace. Jakmile se spojí, budou se vzájemně podporovat při vypracování plánu, jeho realizaci, měření jeho úspěšnosti, mezinárodním srovnání, úpravě plánu a jeho opětovné realizaci, přičemž ESO a řídící výbor SAPE mají zastřešující podpůrnou roli.
Organizace ESO rovněž vypracovala prohlášení o záměru, které žádáme, aby podepsaly vlády jednotlivých zemí, a které je zavazuje k provádění specifických ustanovení SAPE. Tři vlády již dohodu podepsaly a několik se jich právě chystá ji podepsat. Tým SAPE rovněž vyvinul webový nástroj, který umožňuje zaznamenávat národní metriky a sledovat souhrnné výsledky jednotlivých zemí v hlavních klíčových ukazatelích výkonnosti programu SAPE. Údaje budou každoročně aktualizovány, aby se usnadnilo longitudinální i geografické srovnání v čase.
Mezi tímto programem a iniciativou Angels existuje zřetelná synergie.
Ano, Iniciativa Angels se jako partner SAPE výborně hodí. Existuje synergie a překrývání s iniciativou Angels, konkrétně v zemích s obyvatelstvem s nízkými a středními příjmy, a to pozitivním způsobem. ESO je hrdým partnerem programu Angels.
