V předchozím vydání Angels Journey jsme vás zpravili o prvních simulacích provedených v nemocnicích v Jihoafrické republice. A dnes, po půl roce zkušeností v Evropě, se k nám dostávají první příběhy a výsledky jsou fascinující.
V nemocnici v Babastru ve španělském regionu Aragon iktový tým, který vykazoval průměrný čas od přijetí k podání injekce 113 minut, nedávno uskutečnil svou první simulaci za pouhých 34 minut, a to i přes určité technické komplikace, jako byl nefunkční telematický systém pro CMP. Někdo by snad mohl prohlásit, že zlepšení ze 113 minut na 34 není v reálném životě reprodukovatelné, ale zrovna v okamžiku, kdy chtěl tým spustit druhou simulaci, byl vyhlášen skutečný kód CMP. Čerstvě dosažená zlepšení, která měli členové týmu stále na mysli, pomohla poskytnout léčbu skutečnému pacientovi s CMP v rekordním čase 40 minut.
Během simulace v Rumunsku byl tým připraven léčit pacienta do 30 minut, ale pak, než bylo možné rozhodnout o léčbě, musel čekat více jak 20 minut na výsledky z laboratoře. Následkem této zkušenosti se nyní nemocnice snaží prostudovat různé způsoby řešení tohoto problému, jako je odebrání krve již v sanitce, označení vzorků s krví nálepkou „priorita“ nebo investice do testovacího zařízení ke stanovení mezinárodního normalizovaného poměru v místě poskytování péče. Malé změny, které mohou být opravdu významné.
V nemocnici v italském regionu Kalábrie se týmu podařilo zkrátit čas do podání léčby mezi první a druhou simulací o polovinu ze 100 na 50 minut.
Stejně jako v příkladu z Rumunska bylo 30 z těchto 50 minut vyplýtváno čekáním na výsledky krevního rozboru, neboť tým byl připraven podat léčbu už po 20 minutách. Dokážete si představit, jaký by to mělo dopad na jejich výsledky, pokud by se jim podařilo tento problém vyřešit a léčit své pacienty o 70 minut dříve než doposud? Tým je dnes supermotivován a věří, že to zvládne.
Pravděpodobně nejvíce překvapivým příkladem je nemocnice v italském regionu Umbrie, která v okamžiku zahájení školení vykazovala průměrný čas od přijetí k podání injekce 159 minut. Před simulací si stanovili cíl, že se chtějí pokusit zaléčit figurínu pacienta do 40 až 60 minut. K jejich překvapení se jim podařilo podat léčbu pacientovi do 36 minut. Možná i díky tomu, že před simulací věnovali čas a postup si naplánovali. Tým prožíval extázi a nemohl uvěřit, čeho dosáhl. I přes vynikající úspěch pak probíhaly dlouhé diskuze nad tím, co musí změnit v každodenní praxi a jak to lze provést. A potom, když se připravovali na druhou simulaci, stejně jako v případě Španělska, jim přivezli skutečný případ CMP.
Iktový tým se rychle poradil, aby si určili, jaké změny mohou realisticky implementovat ihned, a čekali na pacienta u dveří. Nakonec se jim podařilo podat pacientovi léčbu za neuvěřitelných 45 minut. To je čtvrtina času, jaký v průměru potřebovali k léčení pacientů dříve, a dokládá se tak přenositelnost tohoto typu školení do skutečných životních situací.
Tyto simulace mají na morálku iktových týmů neuvěřitelný účinek a nepomáhají jim pouze zdůraznit oblasti ke zlepšení. Týmy mají rovněž příležitost zjistit, jak se mohou malé změny projevit v celkovém čase do podání léčby. Změny, které následně mohou s pomocí poradce Angels začít implementovat do praxe.
