Rád bych se s vámi podělil o zjištění, které jsem nedávno měl ohledně zkrácení doby odjezdu na další setkání Angels, píše vedoucí projektu Angels Europe JAN VAN DER MERWE.
Nedávno jsem četl přehledný článek o různých cílech stanovených pro dobu mezi přijetím a léčbou (DTT) v různých projektech zlepšování kvality léčby CMP po celém světě. Uvědomil jsem si, že i když máme konkrétní cíle v rámci úrovně ocenění ESO Angels, nedostatečně sdělujeme náš cíl pro tento důležitý parametr.
Nyní všichni víme, že směrnice doporučují 60 minut jako arbitrární číslo, o které je třeba usilovat, ale často zjišťujeme, že tento cíl je kontraproduktivní. Nemocnice, které jsou na 60 minutách nebo kolem nich, si často myslí, že dělají dost, a mají velmi malou motivaci se zlepšovat.
Na opačném konci spektra jsou země jako Česká republika, které si stanovily cíl 20/20 do roku 2020. Znamená to, že do roku 2020 chtěli dosáhnout míru rekanalizace 20 % prováděné se střední rychlostí 20 minut.
Existuje rovněž názor, že snížení doby mezi přijetím a léčbou na tyto hodnoty může trvat až 10 let, protože tak dlouho trvalo Helsinkám, než dosáhly těchto čísel. Mám jiný názor a rád bych to spojil se zjištěním, ke kterému jsem dospěl nedávno, když jsem letěl na další setkání iniciativy Angels.
Jak známo, před mezinárodním letem musíte na letiště dorazit alespoň dvě hodiny předem. Přijel jsem na letiště asi 45 minut před odletem a prošel kolem dlouhé fronty lidí, kteří čekali na odbavení zavazadel a vyzvednutí palubních lístků.
Mohl jsem si to dovolit, protože jsem některé maličkosti udělal jinak. Například jsem se den předtím odbavil online a měl jsem palubní vstupenku v telefonu. Také jsem si sbalil jen malé zavazadlo, které jsem nemusel odbavovat, takže jsem mohl v podstatě projít přímo kolem fronty, přes bezpečnostní kontrolu, a nastoupit do letadla, aniž bych musel čekat.
Jak to tedy souvisí s péčí o mrtvici a dobou mezi přijetím a léčbou? Zjistili jsme, že když uděláme pár maličkostí jinak, mohou nemocnice drasticky zkrátit dobu mezi přijetím a léčbou téměř ihned, místo postupného snižování po dlouhou dobu.
Zjistili jsme například, že implementace čtyř prioritních akcí – předběžné oznámení službou ZZS, převoz pacienta přímo na CT, provedení testů v místě péče a léčba pacientů na CT – má významný vliv na snížení časů DTT. Více než 80 % nemocnic Angels, které mají v současnosti dobu mezi přijetím a léčbou pod 30 minut, provádí všechny čtyři tyto prioritní činnosti konzistentně, zatímco nemocnice, které mají v současnosti tuto dobu delší než 60 minut, provádějí tyto prioritní činnosti pouze ve 34 % případů.
Doporučuji vám, abyste si jinde na našem webu přečetli příběhy o tom, jak nemocnice v Itálii a další na Islandu ve velmi krátkém čase snížily dobu mezi přijetím a léčbou pod 30 minut. Existují jednotlivé případy, kdy je to pouhých 10 minut, ale jsme přesvědčeni, že cíl doby mezi přijetím a léčbou pod 30 minut podporuje všechny správné činnosti a stále ponechává dostatek času na náležité zvážení.
Když se tyto nemocnice podívají na své doby mezi přijetím a léčbou v minulosti, jsem si jistý, že tak trochu vzpomínají na dobu, kdy ztrácely čas stáním v dlouhé frontě na odbavení.
